Pokésrazy – III. Východočeský sraz komunity Pikachu.cz – Textový popis

Zpět na seznam srazů

Report z III. Východočeského srazu komunity Pikachu.cz

Napsal/a: Benda_11

Toto je report z III. Východočeského srazu Komunity Pikachu.cz. Je psán spíše takovou dětskou formou a často se z něj skáče z jednoho do druhého a střídá se tu hodně přítomný a minulý čas. Všechno tohle je spáno naschvál. I když za tohle bych dostal kuli a vyrazili by mě ze základní škloly.

Bylo 25. 1. 2007, kdy pro mě začal den jako každý jiný. Vstával jsem kolem půl šesté ráno. Nasnídat, vyčistit si zuby, obléct se a s „velkým nadšením“ hurá do školy, spíše na autobusovou zastávku. Počkal jsem, až přijel bus, zaplatil jízdné, usedl a znova jsem si to zabořil do vyšších sfér své nicoty.

V hlubokém dumání nad velkým nic, mě někdo probudil, že už jsme namístě. Mno dobrá, řekl jsem si a s chutí do školy. Usedl za lavici a zabořil jsem si to znova do ještě vyšších sfér velkého nic a nad tím velkým nic jsem přemýšlel, když v tom, ani nevím kdo nebo co, jsem vstal a že můžu zpět domů. Odvětil jsem velké Grrr a vydal jsem se na cestu na autobusové nádraží čekat na příjezd busu, který mě vezme zpět domů – můžete to prosím upřesnit? Domů, konkrétně do postele. A v buse jsem se znova ponořil s ponorkou se stěračema pod vodu prohledávat velké nic.

Přijel jsem do Náchoda, přišel domů, s velkým odporem snědl oběd, popadl svojí brašnu, kterou jsem si připravil den předem, naskládal do ní jídlo a mohl jsem se znova vypravit na vlakové nádraží.

Při kutálel jsem si to do hlavní místnosti na vlakovém nádraží, kde už mě očekával Sithius. Společně jsme si koupili jízdenku a vyčkávali jsme na příjezd vlaku.

Uů Uů Uů šišišišiši. Připravit, nastoupit, vyčkat, vystoupit, a jsme tam! Přešli jsme z výkladového prostoru do vyčkávacího prostoru, kde jsem venku přes sklo vyhledával Rizoto. Rizoto byl už dávno ve vnitř a začal mávat rukama předemou. A já nic. Až když z něj vypadlo nějaké HU, či co to bylo, tak potom jsem zaznamenal, že to asi bude on. Pozdravili se, poplácali a hned už se to rozjelo ve velmi srandovní diskuzi.

Vyšli jsme ven a po poradě jsem brnknul Gokuovi, který pro nás měl přijet autem. Stojíme na rohu náměstí před vlakovém nádraží, když v tom kolem nás profrčí Goku ve svém autíčku. Začneme ho honit a já mu volám, aby zastavil. Jenže Goku mobil nebere.

Nějak se to tam zamotalo či byla někde chyba ve spojení – možná závada na elektronice. Honíme Gokua po HK, ale Goku je k nenalezení. Já jsem říkal, že jsme měli odbočit do leva. Rizoto na to, ale ne, to bude tady za rohem, uvidíš. --- Mno další chyba spojení. ---- Mno hurá, Goku nalezen a pozdraven. První otázka na Gokua, jak relativně je pro pražáka malé parkoviště? Goku se nám to snažil vysvětlit, ale pro nás pro vesničany asi bez úspěchu.

Nasednem do auta a brm brm k Rizotu domů. Na úvod hned na přivítanou si dáme Já, Goku a Rizoto nafukovacího vodníka. A jak ta druhá skupina? Jak se sem dostanou? Rizoto na to: Mají tam Morxe, ten to určitě zvládne. Na čež mu my odvětíme odpověď hlasitým smíchem. Ani jsme se neohřáli a vyrazili jsme do hospy. Dáme pár kousků. Když v tom volá Morx – už asi po druhé – že se stratili. Rizoto na to, kde jste? Po určení polohy, Rizoto je někam pošle, s nedůvtipným: Hledej. Goku hned na to: kolik ještě máme času? – To ještě stihneme dva kousky. Teda on, já měl co dělat abych vypil ty dvě, co jsem dostal na stůl.

Vrátíme se zpět k Rizotovi domů a voláme druhé skupině, kolik asi tak budou chtít pizz. Celkem jsme jich objednali 10 – spešl pro Morxe dvě. Zachvíli dorazila i druhá skupina v čele s Morxem a za ním jeho ovečky: Wlk, Ana5staciA alias Ani (Eni), RUKARIO a Rukia-chan alias Blackie. Po představení nás všech 9 mezi sebou jsme se vrhli do debaty. Pro čtenáře asi nic moc zajímavé, ale pro naši chvíli nám to náramně vyhovovalo. Probrali jsme operační systém – hlavně MS DOS - a na čem běží ten můj, který prý údajně má sídlit, tam kde jsem si myslel, že mám piliny. Do toho pár vodníků vzhůru nohama, atmosféra byla příjemná.

Kolem po půlnoci přišla na řadu hra „Aktivity“, kterou jsme pařili skoro až do 4hod do rána. A co teď? (Teď si dáme deli?) Rozhodli jsme se vyrazit do další hospy. Někteří si objednali pivko, já radči abych vydržel být online víc jak 24hod denně: kolu a kafe.

Rozhodli jsme se i zahrát kulébr. Přičem Wlk, Ani a Sithius se rozhodli, že si půjdou zdřímnout, byli unavení, ani se jim nedivím. Bylo 6hod ráno a tohle mohli přežít opravdu jen ti výjimeční z nás. Dali jsme si 3 partičky kulébru, rozděleno na dvě skupiny po třech lidech. Jsme se střídali, takže teoreticky nikdo nevyhrál ale prakticky, ti co zůstali, si zahráli. Dostali jsme se zase zpět domů a těm odpadlíkům dopřáli přibližně 2,5hod spánku. Načež Ani odešla vedle do pokoje, kde si dopřála, krásný zbytek nedokončeného spánku.

My už jsme byli taky na kaši, ale pořád jsme fungovali. Já jsem byl taky čilej a měl energii, ale jenom psychicky, tělo už říkalo ne. Tak jsem se opřel do křesla, zavřel oči a povídal si s ostatními. Po nějaké chvíli jsem se chtěl přemostit v křesle, zvedl ruku do výše a strhl sebou kus šlahounu od kytky, což udělalo trochu rámus. Všichni ztichli a podívali se na mě. Já aby to nebylo tak trapné a snažil se zakrýt to, co jsem provedl, odvětil jsem, „Kytky rostou“. Což jsem asi neměl. Všichni, jak byli v takové ospalopohodové chvíli se začali opravdu ale opravdu nehorázně smát. A na to RUKARIO dodal, tak za takovýhle objev by jsi měl dostat Nobelovu cenu. A následnou hodinu se tu řešila příčina/význam mého výroku, že kytky rostou.

Po nějaké chvilce jsme se dostali k kdy přijede FireAnne a jejího nicku, že je opravdu složitý na vyslovení. Padali různá jména jako FA, Fine či Anča, což hodně dovádělo k zamyšlení Blackie nad Ančou a jejím výrok, při každém vyslovení Anča, Anča Dlaňovka. A neustále. V tu chvíli jsem nevěděl, co si mám myslet, jestli je tak naddrežená, filní (za to jsem se ji patřičně omluvil) nebo jestli je vůbec v této naší realitě, že už při pohledu na ní to opravdu stálo za to!

Probírali jsme naši žízeň. Byli jsme tak líní, že už jsme pili holou vodu. FireAnne ne pořád na dohled, že přijede, že by jsme něco k pití koupili, až půjdeme pro ní. Čas plynul a FireAnne nikde. Tak jsme násilně donutili Wlka a Morxe pro ní (tu vodu samozřejmě) dojít.

Rizotovi se spát moc nechtělo, ale nebylo o čem si povídat, tak dostal nápad že by jsme mohli hrát „Aktivity“, ale jenom pantomimu. Což se mnohým nechtělo, tak jsme se shodli na vysvětlování pojmů. Rozdávali se kartičky a každý si z toho mohl vybrat, co bude chtít.

Tahle část dne byla asi ze vše nejlepší. Hodně jsme se nasmáli při tom jak kdo a jak co vysvětloval. Nejlepší byl asi Morx, kdy nikdo z nás netušil, jestli už vysvětluje nebo nám něco říká: "Jak jsme byli předtím hrozně unavení, tak teď už jsme.." a nebo "Jak tu všichni jste, tak se vám stydím říct jednu věc.." a Goku: "Máš AIDS?". Dále pak moje propojování vysvětlení s reklamama. Mno a asi nejlepší vysvětlení bylo moje pojmu Vodopád: „Alt94Alt94StředníkStředníkStředník.“ (upgrade *Kapičky*) A nebo pojem Tučňák: „Negace Windows v češtině.“ A i Bleackie byla hodně dobrá, její vysvětlení bylo vždy typu, je to takové to ono na tohle. Řekla část věty, která byla úplně nesrozumitelná, a nikdo skoro nechápal, co tím se nám snaží říct.

Potom jsme došli Já a Rizoto pro FireAnne, která se okamžitě zapojila do naší hry: vysvětli pojem z hry Aktivit. Zahráli jsme si ještě pár kol, když v tom už jsme projeli všechny karty a po dohodě jsme to ukončili. A pokračovali v další všeobecné diskuzi. V tom došlo na focení, vycvakli společné foto a pokračovali dál.

Goku dostal echo, že druhý den se musí brzo ráno dostat do Prahy. Tak jsme se s ním Já a Sithius rozloučili + ještě s Bleackie, která byla absolutně na kaši, ta držela po hromadě jen díky silou boží. A šli (ti dva: Goku a Blackie) spát do vedlejšího pokoje.

A my vyjímeční odpadlíci jsme pokračovali v debatě o jezení koní, ryb, červů, lvů a já už ani neví co všechno, po logické úvahy a řešení logických úvah. O cestování v čase. Jaký horor se nám líbil a který je dobrý, filmy všeobecně. K večeru jsme snad stihli probrat všechny otázky OSN, NATO, Greepiece, NASA či jiných spolkových organizací. Zde došlo i na FireAnne, kterou přivezli rodiče, kteří šli nakupovat, a po oblétaní vše obchodů se už vraceli.

A přišla osudná minuta. Já a Sithius jsme už museli odkráčet, jsme se rozhodli, že domů pojedem ještě v pátek, teda v sobotu, já nespal, takže pro mě to ještě pořád byl pátek. Rozloučili jsme se, potřásli pacinama a vydali jsme se na cestu, kterou jsme zvládli bravurně, na hlavní vlakové nádraží.

Domů jsem se dostal kolem půlnoci. Připravil si lože a chrápal jsem až do druhý ho dne do neděle do 13:00hod – den 27. 1. 2007