Pokésrazy – PokéČundr 13 – 6. den – Obrázkový popis
Zpět na seznam srazů
<- 5. den | 7. den ->
Při přestupu mezi autobusy jsme našli koťátko ^^
Řidič kolemjedoucího autobusu měl na palubovce Pokémona. To se muselo zvěčnit bez ohledu na kvalitu fotografie ^^.
Čekali jsme, až jsme zjistili, že autobusy do Polska mají výluku a jezdí jen vlak, který jede ale úplně od jinud a autobus k němu nám již ujel.
A tak jsme si výlet o 2km prodloužili a zamířili pěšky na nádraží.
A co jsme nenašli na nádraží ^^
Hospodu! Snad jste si nemysleli, že mluvím o koťátku, to už tu dneska jednou bylo.
A taky pěkny terénák s pražskou SPZkou zaparkovaný mezi kolejemi.
Vlak nejel zrovna hned, takže jsme využili času k povídání...
...případně hraní na konzolích.
A kdo si to hraje s Ianovým mobilem? Tygřík přece, protože koťátek už bylo na jeden den dost.
Hle, Pokémoni obsadili vlak.
Nezkusíme jej třeba rozhoupat skupinovým chu-chu-pika-pika? ^^
"Proč já?" - aneb Dratiniho zoufalství nad jeho intelektuální společností.
Nalevo Yamato, napravo u okna Beholder a úplně vpravo Terrion, týl s červenobílou čepicí je Turtwig. Toho blázna na popředí prosím ignorujte ^^.
První fotka v Polsku. Padla tam nějaká skvělá hláška, žel si ji nepamatuju. Pokud si někdo vzpomenete, napište mi zprávu a já ji sem doplním :).
Morx má mapu a žádné Zloté. Pardon, jeden měl, ale u nejbližšího automatu jej směnil za hopík. Jak prosíravé...
Správný Pokémon si cestu vždycky najde.
Zejména důkladně hledá v okolí již známých cest ^^.
Ve své zemi jsme se nadélali ostudy už dost, ne? (jak dokumentuje tato stránka o srazech), takže je nejvyšší čas expandovat do zahraničí :).
Zašli jsme do takové restaurace... Pivo tu bylo tak drahé, že jej Ian koupil jedno ke stolu a nechal kolovati.
Účet za všechny dohromady. 372,- Být to tak v korunách...
Dál už nás čekala krásná příroda národního parku.
To prosím není kemn stromu, ale nějaká pochybná a hnusná trubka. No a co udělají pokémoni, když něco takového najdou?
1. začnou na to lézt. | 2. začnou se u toho fotit | 3. oboje dohromady
Jedna společná fotka na kládě přes cestu. Protože prostě proč ne :)-
(klikněte pro větší verzi)
Po cestě byla krásné skály. A jelikož krajinek už bylo v tomhle reportu dost,
rozhodl jsem se ji tentokrát obohatit o pár obličejů :). (klikněte pro zvětšení)
Odkud se berou Morxové.
Tuším, že holky se napřed chtěly vyfotit jen spolu.
A postupně se začali nabalovat lid... Pokémoni!
(klikněte pro větší verzi)
Voda prýštící ze skály. Pojďme naplnit lahve i žaludky.
Došly jsme ke krásnému vodopádu s ledovou, ledovou, opravdu velmi ledovou vodou. Cca 4 stupně.
Většina Pokémonů i cizích návštěvníků se kochala pohledem a fotila.
Ale Ian s Morxem se rozhodli na dobrodružnou výpravu až k vodopádu. Byla zima, klouzalo to a kolem té klády, kterou vidíte se nešlo dostat jinak, než z vnějšku, kde byla brutální hloubka.
Podání pomocné ruky v místě, kde byl člověk nohama na velmi kluzkém a úzkém kusu skály a zároveň se silně předkláněl, k čemuž ho nutil skalní převis. Alternativa byla být celý ponořen do ledové vody a v této blízkosti nejspíš i unášen proudem.
Úspěch! Společná fotka až u vodopádu. Mimochodem se divím, že nám nikdo nepřišel dát pokutu.
Zpátky to vezmeme pěkně vodou, když už jsme se stejně namočili.
Fuu, to byl ale blbej nápad, je to VÁŽNĚ ledový!
Někteří naši nevěnovali dobývání vodopádu přílišný zájem, zato někteří cizí z toho měli docela zážitek ^^.
Od vodopádu Morx i Ian odcházeli jen v mokrých trenkách. Venku sice bylo méně než 20 stupňů, takže jen sotva na takovéto (ne)oblečení, ale v porovnání s tou ledovou vodou to byl pařák!
PokéPauza! Čekali jste ji? Já taky.
Morx je začínající trenér, který ještě neumí chytat pokémony do pokéballu a tak to zkouší rukou.
Relax.
Krásné, že? Tak přesně tam jsme nedošli ^^;. Samou únavou, výlet měl asi 20km a vyšli jsme pozdě (kvůli těm problémům s náhradní dopravou)
Po zdolání nejhoršího stoupání Pokémoni hrají na konzolích. Někdy bysme měli vyrazit na puťák, pěkně bez elektřiny :)
Rašeliniště. Raší tu třeba Scyther, Dratini, nebo Turtwig.
Další krajinka obohacená o pár obličejů.
A jsme doma. Sanky si ceduli patrně bere s sebou, aby na to nezapomněl.
Toto jsme potkali jen tak uprostřed panenské přírody. Navrhoval jsem, že by zde část z nás mohla přenocovat, ale nesetkalo se to s přílišným nadšením.
Cestou lesem jsme potkali divokého Ghormoona. Vyrazil s první skupinkou rychlíků, která měla mnoho kilometrů náskok a k chůzi ho přiměla až poslední skupinka, která sotva stíhala odjezd autobusem zpátky domů.
Pokémoni zvládli cca 20km pochod, gratulujeme. Za délku pochodu a trasu můžete oprávněně nenávidět Morxe a je vaším plným právem nechtít už nikdy jít na žádný jeho výlet. Chtít tedy nemusíte, ale nic vám to nepomůže, mwhehehe ^w^.
<- 5. den | 7. den ->
Zpět na seznam srazů
<- 5. den | 7. den ->
Při přestupu mezi autobusy jsme našli koťátko ^^
Řidič kolemjedoucího autobusu měl na palubovce Pokémona. To se muselo zvěčnit bez ohledu na kvalitu fotografie ^^.
Čekali jsme, až jsme zjistili, že autobusy do Polska mají výluku a jezdí jen vlak, který jede ale úplně od jinud a autobus k němu nám již ujel.
A tak jsme si výlet o 2km prodloužili a zamířili pěšky na nádraží.
A co jsme nenašli na nádraží ^^
Hospodu! Snad jste si nemysleli, že mluvím o koťátku, to už tu dneska jednou bylo.
A taky pěkny terénák s pražskou SPZkou zaparkovaný mezi kolejemi.
Vlak nejel zrovna hned, takže jsme využili času k povídání...
...případně hraní na konzolích.
A kdo si to hraje s Ianovým mobilem? Tygřík přece, protože koťátek už bylo na jeden den dost.
Hle, Pokémoni obsadili vlak.
Nezkusíme jej třeba rozhoupat skupinovým chu-chu-pika-pika? ^^
"Proč já?" - aneb Dratiniho zoufalství nad jeho intelektuální společností.
Nalevo Yamato, napravo u okna Beholder a úplně vpravo Terrion, týl s červenobílou čepicí je Turtwig. Toho blázna na popředí prosím ignorujte ^^.
První fotka v Polsku. Padla tam nějaká skvělá hláška, žel si ji nepamatuju. Pokud si někdo vzpomenete, napište mi zprávu a já ji sem doplním :).
Morx má mapu a žádné Zloté. Pardon, jeden měl, ale u nejbližšího automatu jej směnil za hopík. Jak prosíravé...
Správný Pokémon si cestu vždycky najde.
Zejména důkladně hledá v okolí již známých cest ^^.
Ve své zemi jsme se nadélali ostudy už dost, ne? (jak dokumentuje tato stránka o srazech), takže je nejvyšší čas expandovat do zahraničí :).
Zašli jsme do takové restaurace... Pivo tu bylo tak drahé, že jej Ian koupil jedno ke stolu a nechal kolovati.
Účet za všechny dohromady. 372,- Být to tak v korunách...
Dál už nás čekala krásná příroda národního parku.
To prosím není kemn stromu, ale nějaká pochybná a hnusná trubka. No a co udělají pokémoni, když něco takového najdou?
1. začnou na to lézt. | 2. začnou se u toho fotit | 3. oboje dohromady
Jedna společná fotka na kládě přes cestu. Protože prostě proč ne :)-
(klikněte pro větší verzi)
Po cestě byla krásné skály. A jelikož krajinek už bylo v tomhle reportu dost,
rozhodl jsem se ji tentokrát obohatit o pár obličejů :). (klikněte pro zvětšení)
Odkud se berou Morxové.
Tuším, že holky se napřed chtěly vyfotit jen spolu.
A postupně se začali nabalovat lid... Pokémoni!
(klikněte pro větší verzi)
Voda prýštící ze skály. Pojďme naplnit lahve i žaludky.
Došly jsme ke krásnému vodopádu s ledovou, ledovou, opravdu velmi ledovou vodou. Cca 4 stupně.
Většina Pokémonů i cizích návštěvníků se kochala pohledem a fotila.
Ale Ian s Morxem se rozhodli na dobrodružnou výpravu až k vodopádu. Byla zima, klouzalo to a kolem té klády, kterou vidíte se nešlo dostat jinak, než z vnějšku, kde byla brutální hloubka.
Podání pomocné ruky v místě, kde byl člověk nohama na velmi kluzkém a úzkém kusu skály a zároveň se silně předkláněl, k čemuž ho nutil skalní převis. Alternativa byla být celý ponořen do ledové vody a v této blízkosti nejspíš i unášen proudem.
Úspěch! Společná fotka až u vodopádu. Mimochodem se divím, že nám nikdo nepřišel dát pokutu.
Zpátky to vezmeme pěkně vodou, když už jsme se stejně namočili.
Fuu, to byl ale blbej nápad, je to VÁŽNĚ ledový!
Někteří naši nevěnovali dobývání vodopádu přílišný zájem, zato někteří cizí z toho měli docela zážitek ^^.
Od vodopádu Morx i Ian odcházeli jen v mokrých trenkách. Venku sice bylo méně než 20 stupňů, takže jen sotva na takovéto (ne)oblečení, ale v porovnání s tou ledovou vodou to byl pařák!
PokéPauza! Čekali jste ji? Já taky.
Morx je začínající trenér, který ještě neumí chytat pokémony do pokéballu a tak to zkouší rukou.
Relax.
Krásné, že? Tak přesně tam jsme nedošli ^^;. Samou únavou, výlet měl asi 20km a vyšli jsme pozdě (kvůli těm problémům s náhradní dopravou)
Po zdolání nejhoršího stoupání Pokémoni hrají na konzolích. Někdy bysme měli vyrazit na puťák, pěkně bez elektřiny :)
Rašeliniště. Raší tu třeba Scyther, Dratini, nebo Turtwig.
Další krajinka obohacená o pár obličejů.
A jsme doma. Sanky si ceduli patrně bere s sebou, aby na to nezapomněl.
Toto jsme potkali jen tak uprostřed panenské přírody. Navrhoval jsem, že by zde část z nás mohla přenocovat, ale nesetkalo se to s přílišným nadšením.
Cestou lesem jsme potkali divokého Ghormoona. Vyrazil s první skupinkou rychlíků, která měla mnoho kilometrů náskok a k chůzi ho přiměla až poslední skupinka, která sotva stíhala odjezd autobusem zpátky domů.
Pokémoni zvládli cca 20km pochod, gratulujeme. Za délku pochodu a trasu můžete oprávněně nenávidět Morxe a je vaším plným právem nechtít už nikdy jít na žádný jeho výlet. Chtít tedy nemusíte, ale nic vám to nepomůže, mwhehehe ^w^.
<- 5. den | 7. den ->
Zpět na seznam srazů