Pokésrazy – Moravskoslezský pokésraz – Textový popis
Zpět na seznam srazů
To jsem takhle jednou ze srandy nadhodila, že by mohl být nějaký pokésraz v naší části ČR. No a hups, ono se to ujalo. Po dlouhým dohadování jsme to dohodli na sobotu 17. 11. kolem 10-12 hodiny na Svinovském nádraží. No a teď ten den konečně nadešel.
Ráno jsem vstala v.. ehm, no, to vás nezajímá. Ale zhruba kolem desáté (tramvají jedoucí v 10:32) jsme s Yuki vyrazily na Svinov. Tam jsme teda nakráčely až k nádrraží a uviděly před ním stát skupinku čtyř individuí.. na první pohled bylo jasný, že to budou naši. Každopádně jsme se zastavily asi pět metrů od nich a začaly se o to hádat, v průběhu deseti minut jsme se k nim stihly přiblížit o dva metry. Pak nás teda oslovili oni (jak gentlemanské) a nějak jsme se dali dokupy. Po krátkém rozhovoru na téma, co jako budeme dělat, jsme ruXorovi zavrhli trafiku a pomalu se vydali na ÚAN (Ústřední autobusové nádraží), kam měl s hodinovým zpožděním dorazit Morx, poslední na koho se čekalo. Po cestě se zello odpojil do Kentaura s tím, že se za ním pak zastavíme. No, dojeli jsme na ÚAN, počkali na některé hladové jedince a pak zamířili do čekárny, protože kde jinde vy mohl člověk s notebookem v téhle zimě sedět, že. Tak netrefa, Morx samozřejmě seděl venku z druhé strany budovy, protože přehlédnul mega nápis Čekárna. No, po šťastném shledání jsme se vydali za zellem do Kentaura (tentokrát pěšky), kde jsme se zastavili na dýl. Já osobně jsem chvilku pozorovala hráče, ale hlavně konverzovala s Yuki a Morxem. Když jsme se shodli, že máme hlad, a kluci dohráli, vypadli jsme odtamtud do McDonalda, kterého Opaváci pořádně neznali a tudíž očekávali, že se tam nají. My s Yuki jsme byly méně naivní, každopádně jsme si tam něco k zakousnutí daly taky. Pokračovali jsme cestou do čajky, prokládanou průběžným koulováním. No, v čajovně byla příjemná atmosféra, kterou jsme hned stihli narušit. Totiž, ukázalo se, že někteří přítomní (nebudu jmenovat, oni to byli skoro všichni xD) jsou nehorázně úchylní. Chvilku jsme pili špenátový čaj, jedli kuskus a pitu, Morx si objednal vodnici s nějakou docela dobrou příchutí (už si přesně nepamatuju, co v tom bylo).. a.. váleli se, blbli s noťasem, pouštěli hudbu, až nám pán přišel taktně naznačit, že se máme chovat jako lidi.. xD Přibližně hodinu před náma odešel zello. (Teď si nejsem jistá, ale myslím, že to byl zello xD). Když jsme čajku opustili i my, všimli jsme si, že je před ní pro Morxe velice přitažlivá fontána.. ^^ která byla ale vypnutá :(. Kluci si tam ale stejně vlezli a po focení jsme vyrazili na tramvaj. Na zastávce nás opustil may, na Svinovském nádraží pak ještě ruXor s wreptilem a Morxem chvíli blbli, než jim odjel vlak (to bylo ve tři čtvrtě na sedm, mám ten pocit). Teda, než odjel vlak wreptilovi a ruXovi. Já a Yuki a Morxem jsme šli zpět na tramvaj, dokonce jsme během 10minutového čekání na zastávce stihli zaujmout docela zajímavě vyhlížejícího pána, kterému se pletl jazyk takovým způsobem, že jsme chvíli mysleli, že nemluví česky. Pak se to trochu ustálilo, potřásli jsme si s ním rukou, jenže on se tak lehce nevzdal. Totiž, prej Yukinku znal a chtěl, aby šla s ním. Pak se pokusil nás obě od Morxe odkoupit. To jsem jen čekala, jak to dopadne, páč kdyby nás Morx chtěl prodat, pravděpodobně ho uškrtím (byly jsme s Yuki v docela výhodné pozici - schované za ním xD). Ale neprodal, naopak, jasně naznačil pánovi "moje, nedám a dej si odchod". A on si dal odchod do stejné tramvaje jako my, takže jsme se radši odtáhli do předního vozu. Pak jsme se vydali ještě doprovodit Yuki až domů, co kdyby pán z té tramvaje vystoupil a sledoval ji, že. Chvilku jsme se zakecali u lampy, která si s naší Lampou úžasně nerozumněla (ona totiž místní lampa byla na fotobuňku xD). Když jsme se konečně rozloučili, tedy s tím, že se ještě vrátíme, jen co se u nás doma navečeříme. Po cestě na tramvaj jsme začali řešit otázku, kterou Morx položil už předtím - co budeme dělat, když nám bude zima? Mě zima samozřejmě byla, takže jsem ji znovu nadhodila a hned si i odpověděla slovy "půjčíš mi mikinu, přece". Myšleno ze srandy, samozřejmě, a ten blbec se toho chytil. Nutno dodat, že pod mikinou měl jen tričko. Když mi ji teda vnutil a já se začala bouřit, ať si ji vezme zpět, on si vytáhl z batohu bundu. Neříkala jsem, že gentlemani už vymřeli? Jo, asi to bude pravda xD. No, jako obvykle jsme do sebe rýpali, chlámali se a podobně. Pak jsme prodiskutovali možnost pořádání (skoro) pravidelných HOCZ čajoven v novém bowlingovém klubu.. No a když jsme dorazili k nám domů, já jsem se pokoušela navečeřet se, upéct pizzu a zároveň smazat fotky mě, které se mezitím povedlo Morxovi vyfotit. Po jídle jsme zjistili, že mě máma už nikam nepustí (jen pro orientaci, máme asi půl desáté večer). Tak jsme aspoň zasedli k ICQ, když Yuki odmítla možnost, že by za ní zajel aspoň Morx sám se rozloučit. A psali jsme si s ní. Kolem jedenácté jsme přes "manželku prvního vypravěče a zároveň milenku vypravěče dvě", rodinu informačního obláčku, houby, válečky, kotle a podobné zajímavé věci došli až k tomu, že se člověk může chlubit i něčím, co nemá. Například Morx se chtěl chlubit tím, že nemá syfilis a AIDS. Totiž, chtěl přijet do Afriky, vystoupit z letadla a začít že "já nemám syfilis, já to umím dělat a vy to děláte blbě" xD Ono to původně znělo i líp, ale během dvou minut jsme tu větu zapomněli. Každopádně to celý bylo.. hehe ^^. Po jedenácté nabrala moje mamka Morxe do auta a odvezla na nádraží, aby stihl vlak. Já jsem šla spát asi o půlnoci, ve tři čtvrtě na čtyři jsem se ještě vzbudila a zjistila aktuální info o jeho cestě.. to jsem zjišťovala až do pěti, tda.. a když jsem vyzjistila, že jako snad i přes překážky na trati, únavě, hladu a "slušnému zloději" v jejich vlaku dojel se vší elektronikou, šla jsem zasejc spát. A to je konec tohohle srazu, loučím se s vámi, doufám, že bude další, stálo to za to ;)
popis od Thes
Napsal/a: ThesTo jsem takhle jednou ze srandy nadhodila, že by mohl být nějaký pokésraz v naší části ČR. No a hups, ono se to ujalo. Po dlouhým dohadování jsme to dohodli na sobotu 17. 11. kolem 10-12 hodiny na Svinovském nádraží. No a teď ten den konečně nadešel.
Ráno jsem vstala v.. ehm, no, to vás nezajímá. Ale zhruba kolem desáté (tramvají jedoucí v 10:32) jsme s Yuki vyrazily na Svinov. Tam jsme teda nakráčely až k nádrraží a uviděly před ním stát skupinku čtyř individuí.. na první pohled bylo jasný, že to budou naši. Každopádně jsme se zastavily asi pět metrů od nich a začaly se o to hádat, v průběhu deseti minut jsme se k nim stihly přiblížit o dva metry. Pak nás teda oslovili oni (jak gentlemanské) a nějak jsme se dali dokupy. Po krátkém rozhovoru na téma, co jako budeme dělat, jsme ruXorovi zavrhli trafiku a pomalu se vydali na ÚAN (Ústřední autobusové nádraží), kam měl s hodinovým zpožděním dorazit Morx, poslední na koho se čekalo. Po cestě se zello odpojil do Kentaura s tím, že se za ním pak zastavíme. No, dojeli jsme na ÚAN, počkali na některé hladové jedince a pak zamířili do čekárny, protože kde jinde vy mohl člověk s notebookem v téhle zimě sedět, že. Tak netrefa, Morx samozřejmě seděl venku z druhé strany budovy, protože přehlédnul mega nápis Čekárna. No, po šťastném shledání jsme se vydali za zellem do Kentaura (tentokrát pěšky), kde jsme se zastavili na dýl. Já osobně jsem chvilku pozorovala hráče, ale hlavně konverzovala s Yuki a Morxem. Když jsme se shodli, že máme hlad, a kluci dohráli, vypadli jsme odtamtud do McDonalda, kterého Opaváci pořádně neznali a tudíž očekávali, že se tam nají. My s Yuki jsme byly méně naivní, každopádně jsme si tam něco k zakousnutí daly taky. Pokračovali jsme cestou do čajky, prokládanou průběžným koulováním. No, v čajovně byla příjemná atmosféra, kterou jsme hned stihli narušit. Totiž, ukázalo se, že někteří přítomní (nebudu jmenovat, oni to byli skoro všichni xD) jsou nehorázně úchylní. Chvilku jsme pili špenátový čaj, jedli kuskus a pitu, Morx si objednal vodnici s nějakou docela dobrou příchutí (už si přesně nepamatuju, co v tom bylo).. a.. váleli se, blbli s noťasem, pouštěli hudbu, až nám pán přišel taktně naznačit, že se máme chovat jako lidi.. xD Přibližně hodinu před náma odešel zello. (Teď si nejsem jistá, ale myslím, že to byl zello xD). Když jsme čajku opustili i my, všimli jsme si, že je před ní pro Morxe velice přitažlivá fontána.. ^^ která byla ale vypnutá :(. Kluci si tam ale stejně vlezli a po focení jsme vyrazili na tramvaj. Na zastávce nás opustil may, na Svinovském nádraží pak ještě ruXor s wreptilem a Morxem chvíli blbli, než jim odjel vlak (to bylo ve tři čtvrtě na sedm, mám ten pocit). Teda, než odjel vlak wreptilovi a ruXovi. Já a Yuki a Morxem jsme šli zpět na tramvaj, dokonce jsme během 10minutového čekání na zastávce stihli zaujmout docela zajímavě vyhlížejícího pána, kterému se pletl jazyk takovým způsobem, že jsme chvíli mysleli, že nemluví česky. Pak se to trochu ustálilo, potřásli jsme si s ním rukou, jenže on se tak lehce nevzdal. Totiž, prej Yukinku znal a chtěl, aby šla s ním. Pak se pokusil nás obě od Morxe odkoupit. To jsem jen čekala, jak to dopadne, páč kdyby nás Morx chtěl prodat, pravděpodobně ho uškrtím (byly jsme s Yuki v docela výhodné pozici - schované za ním xD). Ale neprodal, naopak, jasně naznačil pánovi "moje, nedám a dej si odchod". A on si dal odchod do stejné tramvaje jako my, takže jsme se radši odtáhli do předního vozu. Pak jsme se vydali ještě doprovodit Yuki až domů, co kdyby pán z té tramvaje vystoupil a sledoval ji, že. Chvilku jsme se zakecali u lampy, která si s naší Lampou úžasně nerozumněla (ona totiž místní lampa byla na fotobuňku xD). Když jsme se konečně rozloučili, tedy s tím, že se ještě vrátíme, jen co se u nás doma navečeříme. Po cestě na tramvaj jsme začali řešit otázku, kterou Morx položil už předtím - co budeme dělat, když nám bude zima? Mě zima samozřejmě byla, takže jsem ji znovu nadhodila a hned si i odpověděla slovy "půjčíš mi mikinu, přece". Myšleno ze srandy, samozřejmě, a ten blbec se toho chytil. Nutno dodat, že pod mikinou měl jen tričko. Když mi ji teda vnutil a já se začala bouřit, ať si ji vezme zpět, on si vytáhl z batohu bundu. Neříkala jsem, že gentlemani už vymřeli? Jo, asi to bude pravda xD. No, jako obvykle jsme do sebe rýpali, chlámali se a podobně. Pak jsme prodiskutovali možnost pořádání (skoro) pravidelných HOCZ čajoven v novém bowlingovém klubu.. No a když jsme dorazili k nám domů, já jsem se pokoušela navečeřet se, upéct pizzu a zároveň smazat fotky mě, které se mezitím povedlo Morxovi vyfotit. Po jídle jsme zjistili, že mě máma už nikam nepustí (jen pro orientaci, máme asi půl desáté večer). Tak jsme aspoň zasedli k ICQ, když Yuki odmítla možnost, že by za ní zajel aspoň Morx sám se rozloučit. A psali jsme si s ní. Kolem jedenácté jsme přes "manželku prvního vypravěče a zároveň milenku vypravěče dvě", rodinu informačního obláčku, houby, válečky, kotle a podobné zajímavé věci došli až k tomu, že se člověk může chlubit i něčím, co nemá. Například Morx se chtěl chlubit tím, že nemá syfilis a AIDS. Totiž, chtěl přijet do Afriky, vystoupit z letadla a začít že "já nemám syfilis, já to umím dělat a vy to děláte blbě" xD Ono to původně znělo i líp, ale během dvou minut jsme tu větu zapomněli. Každopádně to celý bylo.. hehe ^^. Po jedenácté nabrala moje mamka Morxe do auta a odvezla na nádraží, aby stihl vlak. Já jsem šla spát asi o půlnoci, ve tři čtvrtě na čtyři jsem se ještě vzbudila a zjistila aktuální info o jeho cestě.. to jsem zjišťovala až do pěti, tda.. a když jsem vyzjistila, že jako snad i přes překážky na trati, únavě, hladu a "slušnému zloději" v jejich vlaku dojel se vší elektronikou, šla jsem zasejc spát. A to je konec tohohle srazu, loučím se s vámi, doufám, že bude další, stálo to za to ;)